80 let pelhřimovských kuželek, 1938 – 2018
Hra v kuželky je velmi stará a byla provozována příslušníky všech společenských vrstev. Původně se v minulosti pro kuželkovou hru nestavěly žádné zvláštní dráhy. Stačil a využíval se pouze rovný terén na dvorech zájezdních hostinců nebo v jejich zahradách, kde se vyznačilo místo pro stavění kuželek a vzdálenost, odkud se koulelo. Budování kuželen prodělalo obrovský pokrok od otevřených kuželkářských drah ke krytým, zprvu stříškou, pak postranními kryty až po dnešní kuželníky ve sportovních halách či samostatných objektech, včetně moderního vybavení. Nejinak tomu bylo a je v Pelhřimově, jak o tom svědčí mimo jiné vzpomínky kuželkářů-pamětníků, zapsané 26.dubna 1971.
Kuželky se hrály v Pelhřimově již před dávnými lety v hostincích, a to v „Sadech“, na „Střepině-u Vlasáků“, „Kocandě“, „Zavadilce“, „Na nádraží“ a „Volemance“, kam se pořádaly výlety. Pamětníci vzpomínali, že v „Sadech“ se scházívali velmi často ke hře kuželek a na dobrou pivní pelhřimovskou desítku páni : Andrle František – kupec, Bednář Josef – dělník, Benýšek Ferdinand – malíř, Bláha Antonín – řezník, Bláha Václav – pokrývač, Blažek Josef – krejčí, Brož Josef – mistr tesařský, Dolejší Josef – dělník, Herna Miroslav – řezník, Herna Václav – kupec, Jíra Josef – dělník, Kratochvíl Frant. – kupec, Kříž František – mistr řeznický, Matějů Jaroslav – kupec, Samek Jan – kupec, Stava Václav – mistr řeznický, Švestka Josef – krejčí, Tomášek Karel – uhlíř, Záloha Stanislav – kupec, Ženýšek Josef – kostelník. Jako další tam chodili: . Fous Jan – hodinář, Hamalčík Antonín – krejčí, Pazdera – úředník, Rabiška František – holič, Svoboda Bohumil – řidič, Šurych Jiří, Taffart František – obchodní zástupce, Taffartová Stanislava – v domácnosti, Koukal – dělník, Másilko František – truhlář, Másilko Libor – pekař a postupně se přidávali další a další zájemci…
Kuželny během doby postupně zanikaly, a tak milovníci tohoto sportu byli nuceni postavit novou kuželnu. Došlo k tomu v roce 1930 na Sokolském stadionu při Pražské silnici. Hlavním zakladatelem nové kuželny byl pelhřimovský obchodník František Andrle, který kuželkám věnoval opravdu hodně času i peněz. Nově zbudovaná kuželna měla jeden pískový plán, na kterém se hrálo až do roku 1934. V roce 1935 byl plán upraven položením gumoafaltové desky o patřičné šířce a délce. Zábavné hry se hrály na této kuželně až do roku 1950. Již ve třicátých letech minulého století se kuželkáři sdružovali v kuželkářských kroužcích sokolských jednot. V letech 1937 až 1939 Sokol Pelhřimov pořádal oddílové zájezdy do Prahy, Benešova, Vlašimi, kde se hrála tzv.“odstavovaná“ 6 hodů do plných, 6 hodů vytlouk, atd.) v 6-8 členných družstvech. V lednu 1950 byl ustaven kuželkářský odbor i při krajském výboru Sokola v Jihlavě. V roce 1952 byla kuželna rozšířena a přistavěna ještě druhá dráha, rovněž s gumoasfaltovou deskou. Tím vznikla v Pelhřimově první dvoudráha. Na slavnostní otevření byli pozváni i kuželkáři z Prahy a Třebíče a vznikla tak nová přátelství mezi milovníky sportu a hry kuželek. V roce 1952 Pelhřimov pod hlavičkou Sokol Agrostroj Pelhřimov vyhrál krajský přebor a získal tím právo zúčastnit se kvalifikace o postup do ligy. Pelhřimáci sice skončili šestí, ale i tak to pro ně byl nesporně velký úspěch. Družstvo hrálo tehdy ve složení : Benýšek Ferdinand, Fous Jan, Hamalčík Antonín, Stava Václav, Svoboda Bohumil, Švestka Josef, Taffart František Záloha Stanislav. V letech 1952 až 1955 měl oddíl též prvního dorostence – Pavla Hamalčíka. Ten se v roce 1954 na celostátním přeboru dorostu umístil na 4.místě a v roce 1955 skončil šestý. Na závěr tohoto úspěšného období v životě pelhřimovského kuželkářského oddílu uvádíme píseň pro Václava Hernu ze zábavy v kuželně na přelomu let 1954/1955 :
Chodívá k nám chodívá – je s ním práce perná – má hlavu jak botu černou – jmenuje se Herna!
V jedné ruce kouli má – v tváři zle se mračí. Co on si vždy myslívá – vědí všichni hráči.
Trefí-li, tak se chechce – ten náš kluk čiperná, chybí-li, přiznat nechce – vždyť je to náš Herna.
Tréninků, těch se bojí, raděj doma sedá – svádí na žínku svojí, že prý mu hrát nedá.
Melodie : chodíval k nám chodíval, z kanceláře písař.
Bohužel dále chybí dokumentace činnosti kuželkářského oddílu až do roku 1970, uvádíme tedy vzpomínku na toto období pamětníka Václava Bíny : v roce 1957 jsem náhodně zavítal ještě se dvěma kamarády na kuželkářskou dvoudráhu, která byla součástí Sokolského stadionu na Pražské ulici. Kuželna byla nízká dřevěná budova, bez jakéhokoliv sociálního zařízení s dvěma asfaltovými drahami. V době, kdy jsem začal poznávat, že to není až tak jednoduché poslat kuželkářskou kouli středem dráhy, se na kuželně scházelo asi 15 hráčů. Hráčskými osobnostmi byli v té době pánové Antonín Hamalčík, Jan Fous, Miroslav Taffart, Karel Nemrava, Pavel Hamalčík, Libor Másilko a Václav Herna. Tito pánové tvořili družstvo hrající krajský přebor Jihlavského kraje. Tréninkový proces v tehdejší době spočíval v zábavné hře „honér“, což byla velice dobrá průprava pro dorážku. Zábavné hře se hojně věnoval i zbytek členů kuželkářského oddílu, mezi nimiž byly v té době i tři ženy. Pelhřimovská kuželna měla pro domácí tu výhodu, že přistavená dráha byla na navážce, která klesla a s ní celá dráha značně sbíhala doprava. Málokterý ze soupeřů se s tím dokázal vyrovnat… Po roce 1960 začal být kuželkářský sport zásluhou Antonína Hamalčíka propagován formou podnikových turnajů, kterých se zúčastňovalo stále více hráčů a mnozí se začali kuželkářskému sportu věnovat aktivně.
Dne 26.února 1974 byl položen základní kámen k výstavbě nové Sportovní haly v Nádražní ulici, včetně dvoudrátové kuželny. V následující sezoně byl k slavnostnímu zahájení provozu nové kuželny uspořádán turnaj dvojic mužů a žen. V roce 1976 začala družba s kuželkářským klubem Eska Hildburghausen, v sezoně 1977/1978 družstvo žen po pěti letech tréninku pod vedením Václava Bíny poprvé zvítězilo v KP a na přeboru ČR v Liberci se umístilo na 5.místě. Největšího sportovního úspěchu dosáhla Iva Němcová – na přeboru jednotlivkyň v Bratislavě obsadila 4.místo. V této sezoně měl oddíl 52 členů – 15 žen, 30 mužů a 7 dorostenců. Veleúspěšnou sezonou byl ročník 1981/1982. Družstvo žen obsadilo 4.místo na přeboru ČSR a kvalifikovalo se na přebor ČSSR do Opavy. Konečné umístění překonalo všechna očekávání. Po osmileté přípravě a vyrovnaných výkonech celého družstva obsadily za Spartakem Přerov druhé místo výkonem 4879 bodů a to jim otevřelo cestu do Dunajského poháru v roce 1983, v němž startovala nejlepší družstva z Maďarska, Rakouska a ČSSR. Sestava družstva byla : Jiřina Antoňů, Zdena Antoňů, Jana Bínová, Jana Bláhová, Helena Krtičková, Marie Nemeškalová a Zdena Vytisková.
V sezoně 1985/1986 byl zařazen Petr Bína do juniorské reprezentace a v následující sezoně 1986 – 1987 začaly hrát ženy I.celostátní ligu. V sezoně 1987/1988 měl oddíl 69 členů – z toho 17 žen, 41 mužů, 7 dorostenek a 4 dorostence. Do reprezentačního družstva ČSSR byly ze Spartaku Pelhřimov zařazeny hráčky – Bednářová, Cyprová a Vytisková. Po úspěšném startu v mezistátním utkání s Jugoslávií zůstala Vytisková v zúžené nominaci pro přípravu na MS v Maďarsku a získala s družstvem stříbrnou medaili! Družstvo žen hrálo až do sezony 1990/1991 I.CL, ale ekonomická situace donutila družstvo CL opustit a hrát dále pouze nižší soutěž – národní ligu. Z družstva odešly do Slávie Praha odchovankyně Cyprová a Mühlbauerová, která v Pelhřimově ze Slávie hostovala.
23.března 1990 bylo sehráno přátelské utkání s vyslanci rakouské firmy Alcatel Eggenburg, 25.srpna 1990 jsme oplatili návštěvu v Eggenburgu. Později se firma přejmenovala na Egston a oboustranné návštěvy pokračovaly a měly nejen sportovní, ale i pestrý kulturní program. Při setkáních se pravidelně končívalo posezením v sídle firmy v Eggenburgu, nebo v některém z okolních vinných sklípků. Stihli jsme i kulturu – prohlídku historického městského centra, hradeb s muzeem, muzea motocyklů, nedalekého hradu Rosenburg a také exkurzi v jedné ze soustavy přečerpávacích elektráren Peygarten-Ottenstein. A naopak naši hosté si prohlédli zámky v Jindřichově Hradci, Dačicích, poutní vrch Křemeník a aktivně se zúčastnili i Festivalu rekordů a kuriozit. Toto přátelství trvalo dlouhých 16 roků.
V následujících sezonách ženy startovaly v druhé nejvyšší soutěži, která během roků měnila pojmenování, muži hráli oblastní a okresní soutěže. V sezoně 1995/1996 se jim podařilo splnit dlouhodobý cíl – vyhrát oblastní přebor a postoupit do III ligy. V této době se hrály ligové soutěže na 200 HS a protože v Pelhřimově nebyla čtyřdráhová kuželna, družstvo hrálo svá „domácí“ utkání v Táboře. Ženy v následující sezoně 1996/1997 ve II.KLZ nakonec po vítězství v posledním utkání na drahách vítěze skupiny Lokomotivy ČB dosáhly na stříbro, muži se museli se III.ligou rozloučit. Významnou událostí této sezony bylo uspořádání turnaje žákovských družstev. Stalo se to poprvé v historii kuželkářského oddílu Spartak Pelhřimov. Sponzorem turnaje byly VHS a hlavním organizátorem Václav Novotný. Zúčastnilo se 16 družstev škol. Potěšitelné bylo, že v této sezoně začali hrát oblastní přebor i pelhřimovští dorostenci. V sezoně 1997/1998 ženy skončily čtvrté a muži opět vítězí v oblastním přeboru a postupují do III.ligy.
V následující sezoně 1998/1999 se ženám podařilo vyhrát skupinu “A“ II.KL a druhým místem v kvalifikaci si vybojovaly postup do I.ligy! Oddíl uspořádal již 25.ročník mezipodnikového turnaje neregistrovaných a III.ročník turnaje žákovských družstev a I.ročník turnaje pro studenty středních škol a učilišť. V sezoně 1999/2000 ženy hned v prvním utkání v I.lize proti Šumperku překonaly tehdejší rekord kuželny výkonem 2546 bodů a v konečné tabulce obsadily 7.místo . Muži ve III.lize obstáli a vybojovali 8.místo, po dohodě však přenechali soutěž Lokomotivě České Velenice a v příští sezoně místo ní startovali v oblastním přeboru. I.liga žen se v Pelhřimově hrála i v následujících letech a v sezoně 2002/2003, přestože družstvo obsadilo 8.místo, tak to bylo naposledy. V příští sezoně se hrálo již na 120 HS, což vyžadovalo 4 dráhy a to se přes veškeré úsilí kuželkářů v Pelhřimově nepodařilo zabezpečit. V následujících letech musely odehrát ženy „domácí“ utkání na čtyřdráze v Táboře. Důsledkem byl v sezoně 2004/2005 sestup. Od této sezony hrálo družstvo mužů divizi-jih, do které byla zařazena družstva Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Mužstvo zvláště doma dosahovalo velmi dobrých výsledků a nakonec skončilo na výborném 2.místě. Družstvo dorostenek hrálo I.KLD a smíšené družstvo dorostenců KSD Vysočiny. V následující sezoně družstvo mužů po velmi dobrých výkonech tuto soutěž vyhrálo o 7 bodů. Na vybojovaný postup však nereflektovalo a do III.ligy postoupil druhý Český Krumlov. Jaro 2007 přineslo nové rekordy pelhřimovské dvoudráhové kuželny. 16.března „A“ družstvo mužů při utkání s družstvem Třebíče B dosáhlo rekordního výkonu 2806 bodů (Nentvich 477, Pecha 469, Fučík 469, Benda 423, Novotný 481, Bína 487). Za dva týdny poté Zdeňka Vytisková výkonem 511 bodů na 100 HS při utkání s Duchcovem. Pozadu nezůstala ani mládež, Jan Jakube vytvořil výkonem 443 bodů nový dorostenecký rekord a 2.února 2008 Barbora Nehybová výkonem 445 kuželek rekord dorostenek. Oddíl měl k 31.prosinci 2007 celkem 82 členů – 42 mužů, 28 žen, 2 dorostence, 2 dorostenky,3 žáky a 5 žaček. Sezona 2007/2008 byla poslední na dosluhující dvoudráze. 18.září 2007 se začala stavět nová řtyřdráhová kuželna a 21.srpna 2008 byla kolaudována. Předchozí údaje byly publikovány v almanachu „Pelhřimovské kuželky 1938 – 2008“, který byl vydán u příležitosti slavnostního otevření a zpracoval ho prom.hist. Josef Bulíček.
V poslední dekádě se výsledky jednotlivých družstvech pohybovaly ve stejných kolejích – ženy se dlouhodobě umisťují na předních místech v II.KLŽ a v současné době mají našlápnuto k návratu mezi republikovou elitu. Muži s většími, nebo menšími úspěchy, bojují v divizi Jih a v loňské sezoně se k nim na jeden rok přidalo i družstvo „B“. Po otevření nové kuželny se hraje ve dvou kategoriích turnaj o pohár starosty města – 22 družstev, pokračuje pořádání tradičního mezipodnikového turnaje – letos již 42.ročník. Uskutečnil se i XIX.ročník žákovského turnaje – loni 29 čtyřčlenných družstev děvčat a 25 družstev chlapců, letos 26+23. Turnaj středních škol byl na dva roky vynechán. Největších úspěchů dosáhl oddíl na poli organizačním, uspořádal několik finálových turnajů MČR jednotlivců, pravidelně je pořadatelem krajských mistrovství jednotlivců a od roku 2009 nepřetržitě celostátních „Májových turnajů“ krajských výběrů žáků.
Na poli sportovním jsme každoročně v popředí úspěšnosti oddílů v medailovém i bodovém hodnocení krajských mistrovstvích jednotlivců, naši zástupci se pravidelně účastní i mistrovství ČR, několikrát i na medailových pozicích. V posledních dvou sezonách se do dorostenecké a juniorské reprezentace probojovala Štěpánka Vytisková a loni vybojovala 4.místo na mistrovství světa dorostenek v Německu. Největším úspěchem posledního desetiletí je systematická práce s mládeží. V současné době se jí věnuje pět trenérů. Dorostenci pravidelně hrají I.KLD, postupují ze své skupiny do nadstavbových turnajů, v loňském roce obsadili 4.místo a letos získali bronzové medaile o pouhý jeden bod za vítězným Náchodem, v družstvu hostují Petra Dočkalová z Jihlavy, Barbora Švédová ze Žirovnice a Lukáš Dúška z Kamenice nad Lipou.
Výbor oddílu v současné době pracuje ve složení : Václav Novotný – předseda a organizační pracovník, Stanislav Kropáček – místopředseda, Josef Bulíček – hospodář, Petr Bína st. – šéftrenér mládeže, Zdeňka Vytisková, Emil Kovář a Ota Schindler – členové. V posledních letech se podařilo vytvořit dobré ekonomické podmínky pro rozvoj a činnost oddílu, prioritou se stala práce s mládeží. Dlouholetým a největším sponzorem je společnost SWIETELSKY stavební s.r.o. a v posledních letech i SPOKAR Pelhřimov. V dnešní složité době se daří získávat finanční prostředky i z dotací Města Pelhřimov a ČKA.
Václav Novotný – předseda kuželkářského oddílu TJ Spartak Pelhřimov